Jaký byl Apetit piknik 2013?

Tenhle článek už tu mohl být jistojistě dřív, ale já jsem se teprve včera vrátila domů. Rovnou z Apetit pikniku jsem totiž odjížděla na vodu, takže prostě celej červen je jeden velkej stres za druhym. Ale dost už o tom. Takže, jaký byl Apetit piknik?

Makat jsem začala v pondělí před sobotou. Vzhledem k tomu, že jsem byla tak inteligentní a vybrala si výrobky dost náročné na čerstvost, měla jsem jen pár dní na přípravu. Den před piknikem jsem samozřejmě propadla zoufalství, protože jsem měla moc nízké korpusy, takže nešly pořádně prokrojit, a povedlo se mi srazit kilo mléčné belgické čokolády. Fakt nevím co jsem si myslela, nikdy a opakuji  NIKDY nepřidávejte do teplé čokolády studenou smetanu. Normálně mi tyhle věci dochází samy od sebe, ale když jste ve stresu... No znáte to. (Kdyby se vám to přecejenom náhodou povedlo, jediná možnost záchrany je přivést k varu smetanu a v ní sraženou čokoládu postupně rozpustit.) 

Před piknikem jsem spala 3 hodiny. V sobotu ve 4 ráno jsem začala potahovat princezny. A ve čtvrt na osm bylo jako zázrakem všechno naloženo v autě a připraveno k odjezdu. Asi to byla moje největší cesta hrůzy, jakou jsem kdy zažila. Každý výmol, každá kolej přes kterou jsme přejeli byla pro mě utrpením, pokaždé jsem si představila, jak se moje měkoučké šlehačkové výtvory stávají jednou velkou hroudou na zadním skle auta. Nedovedete si představit, jaký mi spadl kámen ze srdce, když jsem viděla, že je všechno v pořádku.

40 kousků dánského borůvkového cheesecaku, 40 kousků norského daimkake a 50 mini prinsesstårta zmizelo přesně po hodině a dvaceti minutách. Ze 118 ovesných sušenek se jich tam krčilo stěží 20 a z 88 dánských máslových jich zbylo tak nějak podobně. Prodala jsem úplně všechno! 

Chtěla bych jen vyjádřit, jakou neuvěřitelnou radost mám. Všichni zákazníci byli usměvaví a vstřícní, a byli i shovívaví k mým začátečnickým chybám. Bohužel jsem neměla možnost ochutnat cokoliv jiného, byla jsem doslova přikovaná ke stánku. Mamka mi aspoň donesla lahev výborného polosuchého Cidre, ale to bylo asi tak vše. Příští rok nesmím rozhodně vynechat cheesecake od Lucie a zmrzlinu od Tří kopečků!

Poslední kousky k prodeji

Tímto článkem bych chtěla nesmírně poděkovat:

Vám všem, kteří jste se zastavili u mě ve stánku a podpořili mě. Bez vás by to nebylo ono!

Martinovi, který mě celou dobu pomáhal s přípravou, řešil za mě věci, na které jsem neměla čas a ještě mě vozil přes půlku republiky. 

Tátovi, který svou šikovností vytvořil geniální chladicí boxy na přepravu, ve kterých vydrželo všechno studené jak z lednice.

Rodičům, kteří byly ochotni všechno financovat, aniž by bylo jisté, že se jim to vrátí zpět.

Dědovi, který mi půjčil svojí novou kuchyň  s devadesátkovým sporákem, a takticky se stáhnul na chatu.

Kňovické farmě, která mi poskytla ty nejlepší vajíčka. Nikdy jsem neměla žlutější piškotový korpus!

A firmě vanilkovélusky.cz za expresní dodání vanilkových lusků, když jsem byla v největší tísni.

fronta u stánku :)

Tak snad třeba zase příští rok! :)