Setkání v Muzeu Gastronomie

Pokud už nějaký ten čas bloggujete, časem vám začnou chodit různé nabídky od známých, neznámých i podezřelých firem, od restaurací, soukromníků, škol vaření, a jim podobných. Moje první bylo pozvání na rybí platformu Makra, o kterém jsem také poctivě napsala zde. Od té doby se pro mě spustil koloběh akcí, na kterých vám představují nové spotřebiče, potraviny, chňapky na ruce a tak dále. Je opravdu těžký si mezi takovýma věcma vybírat, protože z 90% se jedná o nabídky typu vaření s Vittanou, Masoxem, Babicou a podobnými kulinářskými lahodami. Kór takhle na podzim se lidi nějak pomátli a mě do spamů chodí tři takovýhle nabídky denně.
Občas člověk narazí na něco opravdu skvělýho, jako třeba setkání foodbloggerů v Chefparade, nebo kurzy cukraření. Omlouvám se všem, že o těhlech věcech vůbec nepíšu, jenže vždycky po setkání se o tom strhne taková vlna článků, že nevím co říct víc než ti, kteří už to za mě vlastně napsali. Díky podobných akcím jsem se dostala ke své nynější práci pro firmu Chéque Déjeuner, kde měsíčně píšu recenze na restaurace, které berou stravenky.

Tentokrát se jako hostitelé sešli Muzeum Gastronomie, internetový obchod s vínem Dvě Deci,  šéfkuchař a manager restaurace Mood a internetová rozvážka jídel Food Panda. Tohle setkání mě opravdu zaujalo a bylo hrozně moc fajn, a myslím že to nebylo jen těma dvouma litrama vína co jsem stačila vypít, takže podle mě si tohle rozhodně zaslouží napsat pochvalný článek. :)





Bloggeři se sešli v docela komorní sestavě, kromě mě tam byli ještě Jana z Popečeníčka, Markéta z Meg v kuchyni, Katka z Mangiare Squisito a Honza z SLS. Pořadatelů bylo tentokrát víc než hostů :D.
Akce začla prohlídkou Muzea Gastronomie v Jakubské ulici, které je prý jednoznačným unikátem v celé Evropě. Mají docela zajímavou sbírku různých věciček do kuchyně, nejvíc mě asi dostali příbory a nádobí, s tim by se fotilo!

Následovala tříchodová ukázka jídel od šéfkuchaře Moodu Jaroslava Zahálky. První byla na seznamu zauzená kachní prsa s rajčatovým chutney, bazalkovým vinaigrette a řeřichou. Byly hrozně složitě upravovaný, nejdřív zauzený, pak nějak vakuově vařený a nakonec ještě osmahnutý. Mňam! Jelikož mi poslední dobou hrabe a zase nějakym způsobem jím maso, tohle byla prostě pro moje chuťový pohárky pecka.
Druhý následoval bůček, což jsem málem vyletěla z kůže, jelikož i když zase jím maso, bůček do toho rozhodně nepočítám. Normálně osmahnutý bůček, osmahnutý na sádle, z čehož jsem už málem skákala do stropu. Bůček na sádle teda rozhodně nedám. Přelitý byl tamarindovou omáčkou, což už se mě asi neptejte co bylo, protože ta celá škála koření mi šla z jednoho ucha druhým ven. Posypaný to celý bylo osmahnutým česnekem a čerstvým koriandrem. Říkala jsem si teda, že nebudu fouňa a ochutnám. Hrozně mě to překvapilo! Vůbec jsem v tom necítila žádný bůček, možná proto, že omáčka byla fakt výrazná, ale bylo to super. Teda hlavně ta omáčka. Takže jestli já někdy ještě snim bůček, bude to jedině v týhle úpravě.
No a na závěr jsme dostali dezert, crema catalana s pomerančovým karamelem. Pomerančový karamel je věc, kterou musim rozhodně někdy zkusit, jedná se totiž o pomalé svařování čisté pomerančové šťávy na karamel. A dokážete si představit tu chuť!
Do Moodu teda rozhodně jo, a ještě když to mám dvě ulice od školy! Moje peněženka pláče... :D

Celou tu dobu nám naléval sympatický Francouz Antoine, a ke každýmu vínu měl spoustu věcí, který si už nepamatuju. Jen vím, že každé víno bylo nějak spárované s jídlem, co jsme zrovna jedli, a sedělo k němu fakt úžasně. Všechny vína mi moc chutnaly, byly vybraný s citem, a hlavně jedním, konkrétně Chateau D'Anglés la Clape se mi přesně trefil do noty. Vůbec je mi hodně sympatický ten způsob, kterým prodávaj víno. V první řadě, většina těch vín je červená, což je přesně můj styl. Bílý mě nikdy moc neoslovilo, takže tohle bylo bezva. V druhý řadě to neni normální obchod vín. Musíte si to měsíčně předplatit, a každý měsíc vám budou domů chodit dvě vína, která pro vás vybere jejich francouzský sommelier. Ke každému vínu pak dostanete informace a video, kde sommelier popisuje, jaký to víno je.
Na závěr k dezertu jsme dostali jednu pecku, což bylo podle mě slámové víno, ale Antoine tomu říkal jinak, nevimjak. :D Bylo to hodně těžký, zlatý a sladký, takže člověku stačilo vážně málo.

Celá tahle akce byla podle mě fakt vydařená. Všichni byly hrozně v pohodě, atmosféra byla super a vína dostatek, takže konverzace ani trochu nevázla. No jsem doteďka nadšená, protože tolik milých lidí pohromadě jsem dlouho nepotkala. Nakonec jsem dostala dárek, víno od Dvě Deci a poukázku do FoodPanda.cz. Díky mockrát!