A morning in a life

Probouzí mě ranní sluneční paprsky, mířící přímo do obličeje. Všude je klid, všichni spí. Stahuju si vlasy do drdolu, házím na sebe nějaké to oblečení a vybíhám ven. Zalévám bylinky, jednu po druhé, a dávám pozor, abych přitom nezalila i svého hladového mňoukajícího kocoura, který se mi motá pod nohama. Otevírám pytlík s kávou a v ručním mlýnku jí melu na jemno. Napěchuju bialettku, a za chvilku už se všude rozlévá vůně čerstvé kávy. Vyhrnuju si rukávy a pouštím se do práce. Nehledám recepty, ruce mě vedou tak nějak instinktivně a hlava mi říká, že dneska to není potřeba. Vyndavám máslo a krájím ho na kostky. Prosévám mouku, která mi zapráší pracovní plochu i podlahu. Počáteční práci nechávám robotovi, těsto však stejně poté vyndám a chvilku ho hnětu v ruce, abych se přesvědčila o jeho kvalitě. Miluju hnětení těsta v ruce, křehké se však nesmí příliš zahřát, tak toho po chvíli nechávám. Do poloviny přidávám kakao.

Vyndavám borůvky a maliny, které jsem koupila na trhu den předtím. Voní. Vyváleným těstem vyplňuji tartlettky, plním borůvkami, sypu drobenkou. Za deset minut už se domem line křehká vůně máslového těsta. 

Lámu čokoládu do vodní lázně a přilévám smetanu. Vmíchávám mascarpone. Stěrka projíždí hladkým světlým krémem a já neodolám, a trochu ochutnám. Je to skvělý. Právě upečený korpus plním krémem, a vrším na něj čerstvé maliny. 

Vyjdu ven a natahuji se ke stromu, který je obsypaný meruňkami. Beru jich plnou náruč, jsou ještě orosené. Kleknu si do zahrady a probírám se rukou bylinkami. Od každé utrhnu lístek, promnu mezi prsty, přivoním. Vybírám citronový tymián. Na plotně svářím máslo a cukr na voňavý karamel. Přidávám lístky tymiánu, vylévám do formy. Kladu na něj orosené přepůlené meruňky, přikrývám máslovým listovým těstem. Vůně tymiánového karamelu zůstává ve vzduchu jen do té doby, než jí vystřídá vůně pečených meruněk. 

Mezitím rozkřápnu vajíčka, která jsou celá od slámy, ještě jak je děda přivezl z venkova. Odděluji bílky a žloutky. Šlehám bílky a postupně přidávám cukr, dokud nejsou nádherně lesklé a pevné. Když meringue prohrabuju, mám pocit, že mám před sebou něco neobyčejného a skoro nádherného. Hustá a lesklá hmota, skoro jako cukrová vata, ale ne suchá, je vlhká. Těžko popsat. Upečené je pak sypu posledním zbytkem borůvek a nejlepším borůvkovým krémem na světě. Pár kousků zapráším moučkovým cukrem jako poprašek sněhu, a právě to a vonící dům mi připomenou zimu. 

Zabalím do hnědého papíru a sáčků, a běžím do práce. Odpustím kávovar, profouknu trysky, pár minut, dokud se voda v něm nevymění za čerstvou. Kontroluji nastavení mlýnku, hrubost, gramáž, a udělám první kávy dne, které obratem vylévám do dřezu. Zatím co si povídám s kolegy, připravím espresso a ledové café latté. Na trysce šlehám studené mléko do mikropěny, a vykresluji s ní dvakrát flat white. Vytáhnu čerstvé pečivo, a společně si vychutnáváme pár minut volna, než přijdou první zákazníci.

Křehký kakaový koláč s malinami a krémem z bílé čokolády

Borůvkové mini Pavlovy

Tartlettky s borůvkami a drobenkou

Meruňkový tarte tatin s citronovým tymiánem

Zajímaly by vás recepty?