neděle 12. července 2015

O Berlíně, o tom, jak to teď se mnou je, a o domácí ledové kávě


Pokud mě sledujete na facebooku, tak vám tahle hurá akce určitě neunikla. V pondělí ráno (v 11) jsme se zkrátka s Martinem rozhodli, že musíme jet do Berlína, a to hned. Byly to konečně dva dny, které jsme měli volné společně, což se moc nestává, a hrůza z toho, že bychom spolu o prázdninách nikam nejeli byla celkem opodstatněná. Já pracuju od devíti do devíti, Martin lítá převážně v noci, takže se úžasně míjíme. V půl jedný už jsme byli na dálnici na cestě do Berlína, a bylo nám krásně.

1. Berlín


Zarezervovali jsme si hotel v naší nejoblíbenější části Mitte, abychom to měli všude blízko. Cena nám přišla v pohodě, prostě normálka, a byt měl dokonce vlastní koupelnu, balkon i kuchyň! To, že ta cena byla stejná za jednu noc jako jsme minule platili za tři, nám došlo až později :D Ukázalo se ale, že se to vlastně ale docela vyplatilo, protože jsme aspoň došli skoro všude pěšky, a utratili tak málo za MHD. A deset minut od The Barn, to si teda nechám líbit. :)

Jelikož jsme tam byli fakt na skok, museli jsme navštívit naše tradiční a nejoblíbenější místa, takže došlo na The Barn, Cocolo, i Makoto. První večer byl prostě skvělej. Koupili jsme si Club Maté a olivy od Arabů, procházeli se, a já objevila zlatý grál. Obchod Do you read me?!, který měl všechny nejnádhernější časopisy a magazíny na světě pohromadě. Na krásný časopisy jsem magnet, a nechala jsem tam přes osmdesát euro. Ale plakala jsem štěstím :D Další den jsme si prošli Kreuzberg, konečně navštívili Five Elephant, odkud jsem si přivezla kávu, a další nejlepší obchod na světě, Modulor. Představte si Ikeu, ale plnou výtvarných potřeb, papírů, sešitů, a všeho ostatního. Já říkám ráj na zemi!

Artefakty z Do you read me?! - Drift mag z NY o kávě, a Kinfolk klasika

2. Jak jsem odmaturovala a jak válčím teď


Pár z vás zajímalo, jak to se mnou vlastně dopadlo, jak to všechno probíhalo a co dělám teď. 
Moje maturita byla hektická. Jelikož jsem fakt línej člověk, odkládala jsem to tak dlouho, až jsem najednou zjistila, že mám sedm dní na to se naučit 25 otázek ze zeměpisu, 20 z češtiny a 20 z angličtiny. Angličtinu jsem rovnou zavrhla, češtinu odložila na neurčito a pustila se do zeměpisu. Jela jsem každý den od sedmi ráno do jedné ráno, a s ubývajícími dny začala propadat čím dál tím větší panice. S poslední otázkou zeměpisu jsem skončila ve tři ráno před maturitou, která začínala v osm. Na těch dalších čtyřicet jaksi nedošlo. Angličtinu jsem si projela deset minut před zkouškou, češtinu čtyřicet minut. Pokud vás někoho čeká něco podobnýho, nedělejte to. Já už po týhle zkušenosti něco tak důležitýho nikdy odkládat nebudu, protože ty šílený nervy, co z toho byly, za to rozhodně nestály. 
No nakonec nade mnou někdo držel obrovskou ochrannou ruku, jelikož jsem měla při tahání fakt štěstí, a odmaturovala jako jediná ze třídy se samýma jedničkama :DDD Doteď tomu nějak nedokážu uvěřit, a musím se fakt smát. Takže čau střední!

Protože jsem se v životě neučila tolik, jako před maturitou /a doufám že už nikdy taky nebudu/, už mi jaksi nezbyly žádný síly na to se učit k přijímačkám na vejšku.  Žurnalistiku jsem si nějak odseděla, otázky typu 'nejznámější sportovní komentátor 80. let' a 'fotoreportér časopisu Reflex, který nedávno podal výpověď' prostě natipovala a šla domu. Odmítací dopis jsem si na poště ani nevyzvedla :D Na arts management jsem jít vůbec nechtěla, fakt se mi totiž nechtělo vstávat, ale nakonec jsem se tam dokopala. Přijímačky mě mile překvapily, organizačně byly dobře zvládnutý, na rozdíl od UK, kde v tom měli slušnej bordel. Otázky byly chytrý, měly hlavu a patu, a já to nakonec nedala jen o pár bodů, s čímž jsem spokojená, vzhledem k tomu, že jsem se na to nepřipravovala vůbec. Nakonec jsem teda přijatá na Hotelový management, kam jsem směřovala asi nejvíc, jelikož je to nejblíž gastronomii, která mě prostě baví. Na výjezdy do Champagne učit se rozpoznávat šampaňský se fakt těším :D

A teď? Teď pracuju. Dělám baristku, a za tu příležitost jsem ohromně vděčná, protože káva a její druhy příprav mě šíleně baví. Jsem ráda, že můžu začínat v dobrý kavárně, kde mají kávu z La Bohéme a nedávají do ní žádný sladký sirupy a blivajzy jako ve Starbucks nebo Costě.  Je to kavárna v centru, ale zatím vám neprozradím, jaká to je, dokud se pořádně nenaučím mikropěnu a dokud moje kafe nebude vypadat i chutnat tak, jak si to představuju já. Tak snad to pochopíte :)  
Jo a byt! Ten taky máme. Čeká se jenom na katastr (jak jinak), ale je náš! Takže většinu svýho volna teď trávím v Ikea online plánovači kuchyní, to je vám snad jasný :D Pokud máte nějaký osvědčený tipy, jak plánovat kuchyň, co je chytrý mít a tak, sem s tím! :)


3. Domácí ledová káva s vanilkou


V takhle horkých dnech je to geniální. Koukala jsem pod ruku klukům z The Barn i z Five Elephant, takže jsem si téměř stoprocentně jistá, že se to dělá takhle. Jedinej problém je, že doma nemám žádný espresso kávovar, a ty kapslový odmítám. Takže moje verze ledového latté je z Bialettky, nebo-li moka konvičky.
Káva z moka konvičky se asi nejvíc blíží espressu, jelikož při její přípravě je káva taky pod tlakem a hrubost mletí je podobná. Kávu melu těsně před přípravou v ručním mlýnku Hario mini mill. Předem namletá káva z obchodu už dávno ztratila většinu svého aroma i chuti. K mletí je důležité používat mlýnky s kovovými nebo keramickými kameny, elektrické mlýnky kávu pouze rozsekají a spálí. Do Bialettky se hodí káva namletá o něco hruběji než na espresso, ale zase jemněji než na french press. Konzistencí by měla připomínat hrubou mouku.
A když mluvím o vanilce, nemyslím ty přeslazené kupované sirupy, ale pravou, nefalšovanou vanilku. A nebo domácí extrakt. A nebo bourbon pastu :)

Recept:

čerstvě namletá káva (do mé mini Bialettky se vešlo 10g)
300ml plnotučného čerstvého mléka
led
vanilková dřeň nebo extrakt

budete potřebovat:
ruční mlýnek
Bialettka (moka konvička)

Kávu čerstvě umelte. Do Bialettky nalijte horkou vodu až po rysku (šroubek). Přikryjte sítkem a nasypte do něj kávu až po okraj. Neutlačujte, pouze zarovnejte! Zašroubujte konvičku a postavte nad mírný plamen. Nechte víčko otevřené. Jakmile vám začne do nálevky probublávat káva, stáhněte plamen na minimum. Když káva dosáhne zhruba do půlky, přikryjte víčkem a nechte ještě chvilku pobublávat. Odstavte z plotny. 
Do sklenice si nasypte led a nalijte na něj 300ml čerstvého mléka. Přidejte vanilku a promíchejte. Pomalým proudem nalívejte na led kávu. Pokud to budete dělat pečlivě, krásně se vám oddělí vrstvy mléka a kávy. 


2 komentáře:

  1. Chodit jen tak po Berlíně je jeden z nejlepších druhů relaxu :D To město má úžasný kouzlo :)
    Verča

    OdpovědětVymazat
  2. Smím se zeptat, jaký mlýnek na kávu používáš? :-) Nebo jaký bys doporučila? Přítel chce jeden na Vánoce, ale nejraději by ruční s nastavitelnou hrubostí mletí...
    Zuzka

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář! :)