Jestli jsem kdy něco fakt nemohla, byla to paštika. Vidina Májky ve mně vzbuzovala pocit na zvracení a při představě, co všechno v těch ostatních je za věci, jsem značně zelenala. Jednoho vánočního dne se však s návštěvou objevila pod stromečkem i paštika. Domácí, v krásné skleničce, a s úžasnou barvou. I když vypadala fakt hezky, úplně mě nepřesvědčila, a tak jsem se prvních pár dní dost zdráhala jí jen otevřít. Pak mě ale táta donutil ochutnat, a já prozřela. Okamžitě jsem volala strejdovi pro recept, protože tohle nesmělo chybět v mé sbírce. Paštika totiž může být skvělá věc! A ještě ke všemu máte stoprocentní jistotu, že jsou v ní jenom samé dobré věci.
