Pamatuju si, že když jsem byla malá, strejda mi občas přivezl z Radotínské cukrárny nějakou dobrotu. Většinou to byl šlehačkový tunel, ve kterém byl piškot s marmeládou a celé to bylo obalené ve fialovém marcipánu. Milovala jsem to. I když to bylo plné ztužovadel a všelijakejch nemožností, ale to jsem tenkrát samozřejmě nevěděla. Nicméně, cukrárnu postupem času zavřeli a šlehačkový tunel zmizel z povrchu zemského. Asi vyšel z módy. Každopádně jsem ho už nikdy neviděla.
Zhruba před rokem jsem narazila u Lucie na dort Princezna. Okamžitě mě praštil do očí, protože to byl přece můj šlehačkový tunel v bledě modrém! (dobře, vlastně zeleném). A ještě ke všemu byl ze Švédska (aneb já a moje úchylka ke skandinávským sladkostem)! Od té doby jsem ho pekla nespočetněkrát, a nikdy nezklamal. Je to přesně totiž prototyp dokonalého dortu, který vyhovuje většině :).
------
When I was a child, my uncle used to bring me something sweet from a confectionery in Radotin. It was a cream tunnel mostly, with sponge cake and marmalade inside and purple marzipan as a covering. I loved it. (And I still do). Although it was full of stiffeners and God-knows-what. However, the confectionery had been closed and my cream tunnel disappeared from the planet. Maybe it went out of fashion. Anyway, I never saw it again.
I bump into the Princess Cake about a year ago, in Lucie's blog. It immediately hit me, because it was my cream tunnel in pale blue! (well, actually in green). And on top of that, it was from Sweden (oh, me and my attachment to Scandinavian sweets)!
Since I found it, I baked it countless times, and it never disappointed. It is just a perfect cake, which everybody likes :)
