Borůvky jsou v plné síle a já pomalu přestávám mít nápady, co s nimi. Pokud se mi teda podaří jich polovinu nesníst ještě před tím, než začnu tvořit. Poslední dobou začínám mít trošičku averzi ke kanadským borůvkám, protože na ozdobu jsou sice moc pěkný, ale chuťově se blíží nule. Zato pořádný český borůvky z lesů, který prodávaj báby na parkovištích u silnice, to je něco.
Tuhle jsem zase viděla jeden videopořad, kde slečna zrovna pekla borůvkový koláč. Vypadal fakt pěkně, tak jsem to rozklikla abych se podívala na postup. Všechno super, do tý doby než řekla, že do těsta dáme asi půlku hery. Proč?! Přitom by stačilo tak málo! Já vám nevím, ale to vám za to těch ušetřených patnáct korun stojí? Pokud existuje v cukrařině jedno pravidlo, tak je to pravidlo másla. Vždycky bude chutnat líp koláč z másla než koláč z hery. Takový ty koláče z hery na plech "no a vlastně mi zbyla ještě půlka tvarohu, tak jí tam dám taky; a tady ty bílky z minula, nic se nestane když to tam dám; no a tady ještě mám zbylý tyhle kyselý okurky..." (dobře, teď už přeháním :D), jsou prostě jen na zaplácnutí žaludku, a neříkejte mi, že z toho máte nějakej extra požitek. To je jak s těma párkama, ve kterejch je asi 10% masa (a to když máte štěstí). Když to vidim, tak to nekupuju ne? Ale spoustu lidí ještě bohužel chce kvantitu a ne kvalitu. Achjo. Vidím z toho můj celoživotní boj :D Mohla bych tu na tohle téma psát hodiny, tak už radši konec.
My si teď tedy aspoň jeden pořádný francouzský máslový koláč upečeme! :)
